Historie – Setkání lehokol 2023

1943 – Praha

počet lehokol: neznámý

Toto staré video ukazuje, že první setkání lehokol se v ČR uskutečnilo nejpozději v roce 1943. Do Prahy tenkrát evidentně přijelo i mnoho jiných druhů kol, ale lehokola převažovala.

2000 – Šternberk

Počet lehokol 5

Organizoval: Mio Štercl

Sraz se konal v Květnu a trval jen jeden den. Převažovali účastníci ze Šternberka nad kolegy z Brna

2001 – Olomouc

Organizoval Mio Štercl

Počet lehokol 7

Sraz trval jeden den. K účastníkům z loňska přibyli další dva z Uherského Brodu. Akce se konala na pozadí akce Rubena Cup.

2002 – Olomouc

Počet lehokol: 19

Organizoval: Mio Štercl

„První“ vícedenní sraz lehokol. Začal ve čtvrtek, což byl příjezdový den a skončil v neděli. Poprvé nebyly v programu jen společné vyjížďky, ale také akce třetích stran. V pátek byl výlet na Praděd. V sobotu na výstavišti Flora všech 19 účastníků přepočítali manželé Markovi z agentury Dobrý den a potvrdili tak zápis do Guinesssovy knihy rekordů za největší počet lehokol na jednom místě. V neděli se uskutečnil sjezd z kopce Ecce Homo v přestávce mezi první a druhou jízdou závodu Ecce Homo Historic.

Pozn. Mio doplněná 24.4.2012

Čtvrtek – mnozí na sraz přijížděli. Luboš Pokora byl první, kdo dorazil do Šternberka. Posledním, kdo přijel ve Čtvrtek pozdě v noci byl Petr Friedl z Mošnova. V Pátek jsme jeli na Praděd a organizátor Mio dorazil do kempu v Dolním Žlebu jako poslední – defekt. V Sobotu byla naplánována akce v Olomouci. Měli jsme dojet na náměstí s radnicí před budovu Českého rozhlasu. Spousta účastníků se rozhodla dojet až v Sobotu vlakem, takže jsme pro ně jeli na Hlavní nádraží a společně dorazili opět na náměstí. Potom, co jsme náměstí objeli jsme pokračovali na výstaviště Flora, kde se zrovna konal AutoSalon a zápis do Quinessovy knihy rekordů v kategorii Névětší hanák. A díky zástupkyni společnosti OMNIS paní Rosslerové a naší dřívější spolupráci jsem mohl uskutečnit zápis ve stejný den, takže odpadly náklady na dopravu komisařů. Na AutoSalonu skupinka 19 lehokol budila pozdvižení. Potom proběhla schůzka s manžely Markovými z pelhřimovské agentury www.dobryden.cz a zápis byl uskutečněn. Po zápisu jsme jeli do Litovelského Pomoraví na Loveckou chatu, kde jsme pojedli. Také padl dotaz, kde budu pořádat další sraz. Vysvětlil jsem hlavní myšlenku srazu a ta se za ty roky nezměnila. Že sraz by se měl pokaždé konat někde jinde, aby se lidé měli možnost potkávat. Najít přátele a hlavně, že lidí s lehokolama neustále přibývá a ač žijí relativně blízko sebe, tak o sobě vlastně ani nevědí. Pak jsem dostal dotaz od Vládi Bartoše (po telefonu), zda by mi nevadilo, že by příští sraz udělal on ve 100 km vzdálené Poličce. Já odpověděl: „proč ne?“ a zbytek je historie, kterou mnozí znáte. Už tehdy jsem měl trička, ale musel jsem je zrušit. Měl jsem také video z akce, o které pak nikdo neměl zájem. Ale já se nezlobím – byla jiná doba a je dobře, že už je pryč. Zkrátka: předběhl jsem dobu a lidé ještě nebyli připraveni. PS: To video ještě mám. Dnes už srazy lehokol žijí vlastní život. Hlavní myšlenka je splněna a je dobře, že s každým srazem je rekord (který byl kdysi jen lákadlem, aby lidé vůbec na sraz přijeli) překonán.